Mikulovsko

Mikulovská vinařská podoblast je největší moravskou podoblastí podle počtu hektarů osázených vinic, nicméně se zde nachází nejméně vinařských obcí a viničních tratí. Krajině dominuje CHKO Pálava. Vápencové Pavlovské vrchy, jež jsou poslední výběžek stepí Panonie a jejích vápencových Alp, jsou vsazeny na okraj lužních lesů dolního Podyjí. Klima je zde velmi teplé a suché. Půdy jsou převážně vápenité a na západním okraji této podoblasti nalezneme půdy pískové s příměsí jílu, ale i půdy sprašové. Z bílých odrůd se zde převážně pěstuje Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Sauvignon, ale i Müller Thurgau, Chardonnay, Tramín červený nebo Pálava. Z modrých odrůd potom Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré. Zdejší podmínky více svědčí bílým odrůdám. I díky výborným polohám viničních tratí mají vína nezaměnitelný charakter. Bílá vína mají jemné až výrazné aroma, jsou plná, koncentrovaná, kořenitá, minerální a harmonická. U červených vín dominuje převážně jejich ovocnost.

Mikulovská vinařská podoblast je jedním z center vinařství v České republice a město Mikulov tvoří její přirozené středisko. Vynikající vinařské polohy však nalezneme nejen v bezprostřední blízkosti města, ale i v dalších okolních městech a obcích. Významného postavení mezi nimi získaly především Valtice. Ve sklepeních Valtického zámku se nachází celoročně otevřená degustační expozice Národní soutěže vín Salon vín ČR. Ve Valticích je i nejstarší vinařská škola. Význačné postavení díky kvalitě vín mají v rámci Mikulovské vinařské podoblasti mimo jiné také obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Perná, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly nebo Brod nad Dyjí.

Za zmínku namátkově vybereme obce Perná, kde ve zdejší šlechtitelské stanici z roku 1946 byly vyšlechtěny bílé odrůdy Pálava a Aurelius, a Dolní Věstonice, kde ve zdejším muzeu s archeologickou expozicí můžeme spatřit kopiii sošky Věstonické venuše.