Bordeaux

Bordeaux představuje největší vinařskou oblast věnovanou výrobě velkých vín na světě. Pěstování vinné révy je zasvěcen celý department Gironde, pojmenovaný podle širokého ústí stejnojmenné řeky. Veškerá vína, která odtamtud pocházejí, mohou nést označení bordeaux. Objemem produkce dosahující přibližně 6 milionů hektolitrů ročně. Poměr červeného vína a bílého vína je nyní 9:1.

Podoblasti v Bordeaux:

Levý břeh:

• Médoc
• Graves
• Sauternes

Pravý břeh:

• Pomerol
• St-Émilion

K významným podoblastem zaměřený na červené víno patří Médoc severně od města Bordeaux a také Pessac-Léognan na západním břehu řeky Garonny, nejlepší úsek podoblasti Graves. Nacházejí se na tzv. ,,Levém břehu", kdežto St-Emilion a Pomerol a jejich nejbližší sousedé podél severního břehu řeky Dordogne tvoří tzv. ,,Pravý břeh". Mezi dvěma zmíněnými řekami leží kraj Entre-Deux-Mers. Tento název však spatříte pouze na etiketách tamních suchých bílých vín, přestože se zde rodí také třičtvrtiny všech červených vín prodávaných pod AOC a Bordeaux Supérieur. Centrum výroby sladkých vín se nachází na jižním okraji mapy na protější straně.

Bordeauxské apelace

V porovnání s Burgundskem má Bordeaux jednoduchý klasifikační systém. V rámci těchto apelací bojují o uznání jednotlivá chateaux - někdy honosná sídla, jindy jen obyčejné usedlosti s vinnými sklepy. Na druhou stranu je v Burgundsku zavedena jakostní klasifikace jednotlivých vinohradů, která v Bordeaux chybí. Místo ní zde exsitují různé lokální klasifikace vinic a vinařství, které bohůžel nevycházejí ze společných norem.

Zdaleka nejslavnější je klasifikace vín z mědockých chateaux, kterou používají také Chateau Haut-Brion v Graves a Sauternes. Byla dokončena v roce 1855 a opírá se o hodnotu vín, kterou tehdy stanovili bordeuxští kupci. Rozdělení do prvního, druhého, třetího, čtvrtého a pátého cru představují vůbec nejambicioznější jakostní třídění určitého zěmědělského produktu. V rámci této klasifikace se podařilo rozlišit jednotlivé půdy s nejvyšším potenciálem.

Špičková vinařství každoročně vyrobí až 150 000 láhví prvního vína neboli grand vin. Tito reprezentanti nejvyšší kategorie se tradičně prodávají přinejmenším za dvojnásobné ceny oproti vínům zařazeným do druhého klasifikačního stupně. Cena za vychvalované ročníky 2009 a 2010 se vyšplhala dokonace na trojnásobek. Naproti tomu i kvalitně vyrobené víno z usedlosti z kategorie cinquieme cru může stát více než víno z druhého stupně.

Bordeaux: Kvalitativní faktory

Kvalita a kvantita bordeuxského vína se sice může rok od roku značně měnit, ale jakožto největší zdroj velkého vína na světě má tato oblast některé geografické výhody. Počasí v průběhu červnového kvetení je nestálé, a proto kolísá i objem úrody. Co se však týče léta a zejména podzimu, vinaři se zde obvykle mohou spolehnout na teplé a slunečné počasí. V Bordeaux se navíc můžou úspěšně pěstovat i pozdní odrůdy vinné révy, protože průměrná teplota dosahuje vyšších hodnot než v Burgundsku.

Protože každá pozdní odrůda nekvete v úplně stejný čas, majitelům vinařství to poskytuje určitou záruku jednak pro případ několikadenního špatného počasí během rozhodujícího období v červnu a jednak pro případ mimořádně studeného podzimu, kdy Cabernet Sauvignon nemusí dosáhnout plné zralosti. Na pravém břehu se již tradičně dává přednost ranému Merlotu před Cabernetem Sauvignon. který naopak převládá v teplejších podoblastech Médoc a Graves. To je také jeden z důvodů proč na obou březích vznikají tak velmi odlišné styly vín.

Celé území Bordeaux vykazuje rovněž zjevné rozdíly ve struktůře a typech půd. Všeobecně lze říct, že půdy v Bordeaux se vyvinuly na třeti- a čtvrtohorních sedimentech. Třetihorní sedimenty vystupují v podobě jílovitých či vápencových půd a čtvrtohorní sedimenty tvoří aluviální písčité štěrky, které zde před stovkami tisíc let zanechaly tající ledovce z Francouzkého středohoří a Pyrenejí. Tyto štěrky jsou oproti ostatním štěrkovým usazeninám ve většině zbylých částí jihozápadní Francie stále zcela odkryté a nejvíce se vyskytují v Graves (odtud název této oblasti, v Sauternes, která je pokračováním Graves, a v Médocu.

Klasifikace vín v Bordeaux:

Bordeaux AOC:

jakékoliv víno této třídy z oblasti Bordeaux, nemající právo na jiné označení.

Bordeaux Supérieur AOC:

nižší hektarový výnos než u Bordeaux AOC, vína obsahují o 1% více alkoholu.

Cru Bourgeois:

V roce 2003 byla oficiálně reformovaná médocká klasifikace cru bourgeois. Tento statut tehdy obdrželo 247 z 490 kandidátů. Byli rozděleni podle stanovené hierarchie - cru bourgeois exceptionnels (9), cru bourgeois supérieurs (87) a cru bourgeois (151). Několik vyloučených vinařství však rozhodnutí napadlo a po zdlouhavých soudních přích byla klasifikace anulována. Místo ní začal nezávislý subjekt Bureau Véritas nově vyhodnocovat uchazeče každý rok. O statut cru bourgeois může požádat kterýkoli výrobce z médockých apelací a jeho vína jsou hodnocena na slepých degustacích přibližně dva roky po sklizni. Pokud vinařství statut nedostane, může se o ně ucházet v následujících letech. První ročník hodnocený tímto způsobem byl 2008 (hodnocení v 2010). tehdy obdrželo statut cru bourgeois 243 chateaux. Některé známé výrobce však nový systém nepřesvědčil a vyběrového řízení se nezúčastňují. Patří k nim i devět chateaux, která získala v roce 2003 dočasný statut cru bourgeois exceptionnels.

Grand Cru, Grand Cru Classé, Premier Grand Cru Classé:

Bordeauxská klasifikace vín z roku 1855 je seznam nejlepších červených vín z oblasti Bordeaux sestavený na popud Napoleona III. u příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1855.
Klasifikace z roku 1855 byla sestavena na základě mnoha let pečlivého zvažování a porovnávání výsledků jednotlivých ročníků asi šedesátky médockých vinařských usedlostí. Jde o jasný a přehledný systém, harmonický řád s pevnou hierarchií, který i po sto padesáti letech dokonale slouží účelu, pro nějž byl navržen. Kritéria, jež tato klasifikace v oblasti Bordeaux nastavila, se stala vodítkem pro ostatní vinařské oblasti nejen ve Francii, ale na celém světě.